Barevná bouřka

12. října 2017 v 0:12 |  Snový deník
Pozdě lepší než nikdy! xD

Takže, zdálo se mi, jak jsem s Verity v pokoji a sedíme na gauči u okna. Pozvala jsem jí, aby se podívala na polární záři, a jak jsme na ní večer čekaly, tak jsme si povídaly. Zadívala jsem se z okna a vidím, jak se tam už táhne polární záře, tak jsem Verity řekla, že si vyměníme místo, aby jí mohla líp vidět. Tak jsme si přesedly a zatímco Verity koukala na záři, mojí pozornost upoutalo nějaký jiný světlo venku u horizontu. Pak jsem poznala, že to jsou fialový blesky. Jako by tam nad barákama v dálce byla malá barevná bouřka. Nic nebylo zatim slyšet. Poukázala jsem na to a tak jsme koukaly, jak se ty blesky přibližujou. Vznikaly rychle za sebou a byly jakoby lehký a nepředvídatelný. A pohybovalo se to naším směrem. Myslela jsem, že to jen přejde nad barákem, ale ty blesky normálně procházely zdí, jako by tam nebyla. A pořád nebyly slyšet. Tichá, fialová bouřka co prochází zdma.

Rychle jsem se odtrhla od okna a dala si ruce nad hlavu ve snaze se před bleskama nějak ukrýt. Nic jsem necítila, ale viděla jsem před sebou tu jejich fialovou barvu za zavřenýma očima a měla divnej pocit, že mnou asi prochází, i když to neslyšim. Ta barva byla v mojí hlavě, nebo mysli, nebylo to světlem.


Pak jsem byla u prarodičů a byl zase večer. Verity tam už nebyla. Seděla jsem v kuchyni a byli tam prarodiče, strýc a mamka. Zrovna se bavili o tom, že ve zprávách dávali o nějaký divný bouřce, tak jsem jim vyprávěla, co jsme s Verity viděly. Strýc se se mnou o tom začal trochu víc bavit a pak mi nabídl, že mě bude učit... už nevím co, bylo to něco duchovního. Prostě jestli prý chci, tak můžu jít na nějakou dobu s nim, ale musela bych vynechat školu. Ať o tom popřemýšlim. Tak jsem o tom přemýšlela a řekla si, že na těch přednáškách vlastně nemusim bejt (nepamatovala jsem si, že ještě chodim na předmět, co má docházku povinnou, ale když si něco ve snu nepamatuju, tak to neexistuje - no problem! xD) Chtěla jsem mu teda říct, že se u něj chci učit, a dost jsem se na to těšila a byla ráda, že nemusim do školy xD

A paaak... pak jsem z okna zahlídla v dálce modro-červenou bouřku. Ups. Je tu další. Upozornila jsem ostatní. Šlo to zase naším směrem a když to přišlo, schovávala jsem se v koupelně v naději, že tam na mě nedosáhne. Věděla jsem, že dosáhla, když jsem v mysli začala vidět barevný tvary a odrazy. Zůstávalo to, i když jsem měla otevřený oči. Zároveň strýc řekl, že musíme jít hned, a někam jsme se připravovali odejít (možná všichni, už nevím).

Bylo ještě něco, někde jsme byli a něco zařizovali, bylo to důležitý a asi spojený s těma bouřkama. Už si to nepamatuju.
 


Komentáře

1 VampireNightmare | Web | 12. října 2017 v 0:50 | Reagovat

Krása

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.