.

Odpolední

16. října 2017 v 19:23 |  Snový deník
Nesu zajímavé (pro mě) poznámky z odpoledního (neúspěšného) přechodu do snu.

Cítila jsem se po škole hrozně unavená. (Haha, ponocování ze včera mě dostalo.) Tak jsem si nakonec lehla a volně si představovala věci, až jsem zanedlouho usla. Zdálo se mi něco, ale už si pamatuju jen pár obrazů a skoro žádnej kontext. Z toho snu jsem se po nějaký době vzbudila, jen asi na pár sekund. Pak jsem začala usínat znova. Byla jsem díky tomu miniprobuzení trochu pořád při vědomí a všimla si, že jsem v před-snovým prostoru. Taková ta fáze, kterou už poznám, protože mě v ní občas drží sen, kterej ještě neskončil, i když jsem se probudila, a většinou mě to do toho snu tahá zpátky. Je to jako být na okraji velkýho víru co vede do snu, akorát teď jsem od středu byla o trochu dál a byl docela klid. Byla jsem zvědavá, jestli bych toho mohla využít a dostat se vědomě zpátky do snu OwO

Nevím už, na co přesně jsem myslela, že chci, aby se stalo, ale přišlo to. Jakoby zdálky se přibližovalo něco, co znělo jako křik, a jako vlna to projelo skrz mě (bylo to hrozně hlasitý, když to přijelo.) Připomínala jsem si, že to není strašidelný a že to musim nechat přicházet... Zároveň jsem před sebou viděla zvláštní černo-bílé pruhy/šum, co se společně s přicházejícím řevem víc a víc kroutily a většinou zformovaly nějaký divný obraz, když byl řev nejsilnější.


A přichází experiment číslo 1! :D
Všimla jsem si, že jak očekávám v obrazech něco strašidelnýho, tak se tam něco strašidelnýho objeví. Tak jsem zkusila myslet si, že je logický (ano ano, velmi), že se z těch čar příště vytvoří... Bill Cipher! xD (odkaz) Soustředila jsem se na to a příští vlna (nebyl to jen zvuk, ale i taková cloumavá síla) byla hodně silná a fungovalo to, byl tam! xD Sice černobílej, ale byl jasně poznat. Pak se rozpustil do šumu, jak vlna odešla.

Experiment číslo 2!
Vzpomněla jsem si, jak jsem četla na fóru, že některým lidem pomáhá v týhle části zpívání. Na udržení pozornosti, aby neusnuli při přechodu do snu. Tak jsem si představila, že v tom prostoru zpívám, nebo že tam něco zpívá, a jak jsem vymýšlela melodii, tak se to začlo ozývat. Normálně jsem to slyšela... zvláštní *w* Někdy jsem to přehnala a ten zvuk se najednou proměnil v nepříjemnej řev, tak jsem se musela víc soustředit.

Čekala jsem, že se to při nějaký silný vlně otevře a vyplivne mě to do snu. Představuju si tuhle část totiž jako ten doslovnej vír, kdy se proud pořád zhoršuje a stáhne člověka "dolů". Ale ty vlny, co na mě šly, nebyly asi nakonec až tak silný... Nebo jsem to nevědomě rušila, protože o tom ještě moc nevím. Při každý z vln jsem vzpomínala na ten minulej sen a doufala, že se zase začne tvořit. A někde se fakt tvořil, ale jakoby daleko. Začala jsem trochu cítit tělo a bála se pohnout, protože jsem si nebyla jistá, jestli jsem ve snu nebo ne... A taky jsem začala ztrácet soustředění. Aaah.

Na konci jsem se občas objevovala ve snu, ale nesoustředila jsem se... a... bylo to divný :D Jako by se mi zdál a zároveň nezdál. Nebo - jako by se zdál jedný mý části, a tý druhý ne, a to, kterou částí jsem, se měnilo. Tady jsem už asi byla mimo a spíš jsem spala. Byla jsem na koleji, byla docela fajn, ta snová atmosféra tam. Byla jsem chvílema při vědomí v tom snu, ale jen maličko a moc si to nepamatuju. Stejně si myslím, že je to zajímavý. Úplně na konci jsem vzdala trpělivost a pohla se, buď jsem ve snu nebo ne, přitom spadl polštář na zem a já byla normálně v opravdovým pokoji xD Aaah.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Whatever your views are, don't make them a prison.