Školní zámek; psi

22. října 2017 v 17:09 |  Snový deník
Mám pocit, že jsem měla alespoň pět snů. Nejspíš víc. Pamatuju si jen pár... Popis bude asi nic moc :D

První se odehrával někde doma v mém městě. Na travnatém plácku u parku stála obrovská černá katedrála/zámek, což byla škola, kam jsem chodila. Bylo to tam úžasný. Kousek vedle stála další budova, nějaká věž myslím, asi koleje nebo tak něco. Možná hvězdárna. Připravovalo se na nějakou ceremonii nebo podobnou událost, a všichni pomáhali. Když jsem byla v té druhé budově, uslyšela jsem najednou divnej zvuk. Takový nepříjemný hučení, bylo všude, jako by obklopovalo celou školu. Znělo mi to, jako by všude ve vzduchu visely neviditelný elektrický mozky, co ten zvuk vydávaj xD Letěla jsem k hlavnímu zámku najít nějakýho učitele a říct mu, že to není dobrý znamení. Poznámka: Všichni uměli lítat, jako by to bylo normální, to bylo fajn :3
Na chvíli jsem pak bloudila po místnostech a někoho hledala. Tolik si toho nepamatuju, sakra xD Byly tam i rozhovory. Nic. Nevím.


Z toho snu jsem se pak probudila, ale ještě se nevypla paralýza, tak jsem jenom mohla trochu otevřít oči. Už nedostávám strach, když paralýzy dostanu, což je fajn. Teď si uvědomuju, že to muselo být falešný probuzení, protože jsem viděla světlo na zdech, ale doopravdy bych viděla jenom tmu. Takže tohle byl ještě minisen, ale já si myslela, že už jsem vzhůru. Slyšela jsem někoho na chodbě, a už jsem tušila, jaká halucinace přijde. Pořád se mi tu při probuzení do paralýzy zdá o tom, jak mi někdo leze do pokoje! :D Nedivím se, pokaždý na to s obavami myslím, když v noci už ležím a někdo je na chodbě. Teď ten člověk nevešel hned, ale několikrát slabě zaťukal. Na chodbě byly jiný zvuky, jak někdo otvírá jiný dveře a chodí, možná ty zvuky byly opravdový a z nich se vytvořily ty falešný. Po pár zaťukáních jsem slyšela, jak někdo opatrně otevřel dveře. Nevešel, jen tam stál. Já mohla jen otevřít oči, ale radši jsem je zavřela (věděla jsem, že to je nejspíš halucinace, ale CO KDYBY xD) a předstírala jsem, že spím (lehký, když má člověk paralýzu xD). Pokoušela jsem se z toho dostat a hýbat rukama a nohama. Jediný, co šlo, samozřejmě, bylo hýbat jejich představou :D Jak nějaký chapadla. Pak paralýza přešla a já byla snad už doopravdy vzhůru. Přemýšlela jsem krátce o tom snu, co se mi zdál předtím, a pak jsem usla znova.

Další sen se odehrával na tom samém místě, co předtím. Možná to navazovalo i dějem, ale to si nepamatuju. Byl tam se mnou děda a chtěli jsme jít domů. Chvíli jsem mu ukazovala školu, a když jsme odcházeli, potkali jsme nějakýho psa a ten za náma začal všude chodit. Nemohli jsme se ho zbavit a tak jsme zkoušeli rychle procházet bludištěm místností v naději, že nás ztratí. Ale asi nás vždycky vyčuchal xD Pak se k němu přidal ještě jeden a teď to vypadalo, že nás pronásledujou dva vlci. Dostali jsme nápad, že vyletíme z okna, tak jsme vyskočili a letěli na střechu. Let na způsob mávání rukama :3 Říkala jsem si, že to bude fungovat, protože to je sen. Ale lucidně jsem v něm přesto nebyla. Vlci našli jinej vstup na střechu a běželi za náma. Nevím, jestli naštvaně, nebo spíš bláznivě, jako kdyby si mysleli, že jsme jejich páníčci. Skočili jsme ze střechy a letěli na jeden obrovskej strom opodál. Musela jsem se soustředit na to, abych si při mávání rukama představovala, že fungujou jako křídla - jinak jsem šla k zemi. Zajímavé. Jenže na stromě jsme zjistili, že ti psi umí šplhat! xD Taky buď uměli mluvit, nebo jsem slyšela jejich myšlenky. Chtěli prostě za náma za každou cenu. Nevím, co jsme udělali pak. Asi jsme se rozhodli letět městem celou cestu.

Zas jsem se na chviličku probudila a pak zas usla. Četla jsem, že se člověk na konci každý REM fáze na moment probudí, i když často si to nepamatuje, takže to asi bude pravda.

Dál se mi zdálo hodně dalších snů, ale pamatuju si to v kousíčkách. V jednom jsem byla doma. V dalším jsem byla u babi v jejím bývalém bytě. Ale nebyla tam babi; byla tam sousedka z našeho baráku a udělala mi bramborovou kaši. O něčem jsme si povídaly. Měla jsem z ní trochu strach, ale nechovala se špatně. Tyhle sny jsem si pamatovala, když jsem se probudila -_- No niic.

Poznámka: Poslední měsíc se mi při ležení stává něco, co se dřív nestávalo. Jako když se celý tělo nebo část zatřese, když je člověk na hraně usnutí. Známe, ne? Když se najednou třeba pohne noha nebo ruka atp. Mně se to teď děje, i když jsem úplně vzhůru a jen ležim, najednou se mozek sepne a tělo se samovolně zatřese xD Tak jednou za minutu, když je to nejaktivnéjší. Nemusím ani usínat, stačí prostě pět minul ležet a přijde to. Je to nejspíš normální, ale je zajímavý, že to najednou "začlo", když se mi to předtím takhle vůbec nestávalo. Jednou jsem dokonce ležela a schválně poslouchala ten signál (pár sekund před trhnutím jde "cítit", že to přijde). Zajímavé... Asi to zase odejde, teď se to nestává tak moc, jako třeba před týdnem.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.