.

Ptáci jsou na třešních, vytáhni vzduchovku

12. června 2018 v 13:18 |  Filozofování *mne si dlouhé vousy*
Už jsem jednou psala o střílení ptáků (ten dědek se strakama). Ten případ mě dost rozčílil. No, včera jsem vyšla ven před chalupu a tam jsem našla vlastního otce se vzduchovkou, jak střílí na třešeň. Tyvogo... Wtf?! Prej, že mu žerou třešně. Víte co, ten strom ani není jeho! xD A den předtim si natrhal plnej kýbl.

Ne, on musí mít VŠECHNY třešně, všechny do poslední, protože jsou jeho (jakým právem, to chci vědět). Že se jima živí taky ptáci, pro který to není jen blbá ingredience do buchty, ale opravdový jídlo, to je naprosto irelevantní, protože člověk má přednost, že, člověk něco chce, tak si to vezme a u toho postřílí pár zvířat, proč ne. Moje třešinky, moje! Jako by ti ptáci útočili, když je na třešních on. "Serou mi schválně na auto!" No, možná kdyby neparkoval pod stromem... Není se čemu divit, že to spadne právě tam, sakra, gravitace, možná?

Auto? Horší je, že lidi zvířatům "serou" na celou planetu, ničí ekosystémy, vybíjejí druhy a zadělávají oceány plastem. Myslim, že je jasný, kdo má na třešně větší právo. I když tady nejde o vlastnictví, ale o krutost, nedostatek empatie a mírnou psychopatičnost.


Krabičku s náboji jsem mu sebrala, což bylo trochu riskantní, ještě mu moc nevěřim, že se umí kontrolovat (býval násilnickej a agresivní, což asi nepřekvapí, když má kapacitu na to střílet po zvířatech). Ale asi ví, že když se neovládne, tak se hned seberu a navážu na ty roky bez kontaktu. Sice mě pak drtil psychicky, ale už za něco jiného xD Střílet přestal, ale až odjedu domů, tak s tim začne, to mi je jasný -_-

Vsadim se, že ho to baví, když se trefí. Má z toho dobrej pocit, hmm. Bere to jako hru na míření a jako bonus odežene nepřítele od SVÝCH milovaných třešinek do buchty (svých, protože když je chce, tak jsou jeho... xD).

Přemýšlela jsem o tom, proč to nebere jako já, proč mu ten můj způsob přemýšlení o střílení ptáků chybí. Tahle část bude už jen filozofická! :D A nevím, já si to představuju jako různý koleje (kolej = způsob přemýšlení/vnímání reality). Některý lidi můžou přepnout kolej a chvíli jet na jiný a cítit pohled těch druhých (empatie). A některý to asi neumí a pořád jedou jen po svý vlastní koleji. Některý takový lidi si zároveń myslí, že existuje jen ta jejich kolej, protože nedokážou přepnout a poznat jinou.

Umim přepnout na otcovo kolej, umim cítit, proč na ty ptáky střílí. Je to dost omezený myšlení (to je ale každá kolej, sama o sobě), kde člověk myslí hlavně na sebe a na svůj prospěch na úkor druhých. Utrpení ptáků člověk ani necítí, kvůli přímočarosti tý koleje. Když je na tý koleji, tak to střílení ani není negativní věc, z jeho pohledu. Protože on z toho má jen prospěch a negativní je to pro ty ptáky, ale to je jiná kolej a on jí nevidí, prostě nepřepne. Má o tom jen vágní představu, maximálně, ale nic to pro něj neznamená.

Proč je zaseklej na jedný jediný koleji, to nevim... Nevýhoda je, že takovej člověk má přístup jen na svojí vlastní kolej. Člověk, co jich má víc, má přístup na svojí vlastní plus na spoustu jiných. Možná jsou lidi, co došli k nározu, že žádná kolej není ničí vlastní, že to jsou jen nástroje k tomu mít co největší rozhled. Možná je cílem naučit se přepínat mezi co největším množstvím různých kolejí, hmm, nevím. Člověk pak vidí víc věcí a je míň slepej.

Možná je to genetický, to zaseknutí na jedný koleji? Možná to jsou koleje pro přežití. Člověk slepej k negativitě, co ovlivňuje ostatní, udělá horší věci, co by sice někdo s empatií neudělal, ale zas ty lidi s empatií nedostanou ty výhody jako člověk bez ní (budou mít míň třešní xD). Sobeckost má v tomhle ohledu taky svý materiální výhody, to jo. Možná to někdy v minulosti rozhodovalo o přežití, nevím, to je možný.

Ale mně přijde, že lidi, co můžou přepínat, se můžou rozhodnout, kterou kolej používat, ne? Taky mám ty "sobecký", ale prostě se rozhodnu být na jiných, protože nejsem v žádný životní nouzi a ty sobecký koleje teď prostě nejsou třeba.

Dává smysl, že v dobách extrémní nouze, hladomoru nebo nevim čeho by se systém uzavřel a zmenšil vnitřní zorný pole člověka, aby se soustředilo jen na přežití ("sobeckost"). A v době, kdy je všechno normální, by bylo užitečnější co největší duševní zorný pole, aby lidi pokračovali ve spolupráci a předcházeli nouzi. Nechápu, na co by bylo užitečný být zaseklej na sobeckosti mimo extrémní nouzi. Možná je to nějaká porucha v mozku, porucha kolejního systému. Hmm. Už melu. Ale je to zajímavý téma, možná se k tomu někdy vrátim.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Whatever your views are, don't make them a prison.