.

Heslo; Pavouk; Stoličky

14. července 2018 v 8:51 |  Snový deník
Pamatuju si tři sny. Jak jsem ve škole, jak doma máme obrovskýho pavouka a jak mi vypadávaj zuby. Mmmm xD

Z prvního snu si pamatuju jen jeho konec, těsně než jsem se někdy v noci vzbudila (abych se napila adt.) Seděla jsem v nějaký školní hale, nebo to byl školní tábor, něco takovýho. Kolem taky na polštářkách seděli moji bývalí gympláčtí spolužáci a na stěně před náma visela velká plochá obrazovka (nebo to bylo promítací plátno), na které byl právě zobrazen seznam předmětů. Byly tam taky zobrazený dobrovolný kurzy sebeobrany na první i druhý pololetí (začátečnickej a pokročilej kurz). To mě zajímalo a chtěla jsem se tam, až budu na pokoji, zapsat. Pak jsem uviděla, že limit přihlášených je 2008 a už jich tam je 2004, tak jsem se rozhodla přihlásit radši hned. Měla jsem u sebe svůj notebook, kde jsem zašla na tu stránku a začla si tam tvořit profil pro ten sebeobrannej kurz.


Všechno, co jsem dělala na mým notebooku se zároveň promítalo na tu velkou obrazovku. Když jsem měla zadat nějaký svoje heslo (vymyslet si ho), tak jsem ho půlku omylem napsala do špatnýho pole, takže nebylo cenzurovaný, všichni ho viděli, já řekla "sakra, co dělám" a musela vymyslet nový. Spolužák M. to viděl taky a smál se tomu (ne ve zlym). Řekl, že bych měla mít delší heslo, něco jako "a teď řekl tu dlouhou větu, ale už si jí nepamatuju, byly tam měsíce v roce, asi" xD Napsala jsem další heslo, ale zase jsem to podělala, tak jsem vymyslela další, to si už pamatuju, bylo to "brokolice". Ale to jsem zas napsala do normálního políčka (a už jsem z toho byla na nervy xD). Myslim, že příští pokus se mi konečně povedl.

Pak jsem se vzbudila a zas usla asi za 20 minut.


Další sen začal doma, ale někde v půlce se jeho prostředí začalo prolínat s prostředím toho školního tábora v prvním snu.

Ležela jsem v posteli, pak jsem si sedla a s něčim jsem nebyla spokojená, nevim s čim. Na posteli u nohou jsem měla trochu bordel a mimo jiné tam ležela papírová krabička na kapesníky. Vycházely z ní dlouhý i krátký mléčný "vlasy" a napínaly se mi na konec deky a postele. Myslela jsem, že je to nějaká divná plíseň a zavolala jsem na mamku, ať se přijde podívat. Chtěla jsem to uklidit, ale když jsem se tu krabičku pokusila zvednout, odněkud po těch vlasech přeběhl velkej pavouk a než jsem se na něj stačila pořádně podívat, tak zase zmizel. Takže to nebude plíseň, ale zvláštní pavučina. Mezitim přišla mamka a já jí řekla, co se stalo a že mi na posteli bydlí pavouk.

Vim přesně, odkud si na tohle sen vzal inspiraci. Včera jsem na pavouky myslela od tý doby, co mi na zahradě jeden středně velkej lezl po krku. (Byl to překvapivě příjemnej pocit. Člověk hned pozná, že to má několik dlouhých nohou a není to brouk ani moucha, ale pavouk.) Sundala jsem ho, aby mi nevlezl pod mikinu, a po zbytek dne jsem na pavouky myslela. Mám je ráda. Doma mi pak mamka ukázala malýho pavoučka, kterej mi bydlí u postele mezi oknem a zdí, má tam minipavučinku a je to trpaslík. Tak nejspíš odtud to sen vzal.

Jenomže ten pavouk ve snu byl OBŘÍ. Něco jako velkej křižák, ale nebyl to křižák, byl větší a světle krémovej s výraznýma lesklýma očima zelenomodrý barvy. Za chvíli vylezl podruhý a zíral na mě a na mamku. Pak začal vydávat zvláštní zvuk, skoro jako když chřestýš chřestí koncem ocasu. A pak vyskočil. (Nevypadal jako skákavej pavouk.) Mířil mi do obličeje. Stihla jsem uhnout a pak začal sen být akční. Utíkaly jsme z pokoje, pavouk po nás skákal (vždycky jsme se vyhly) a dělal ten svůj zvuk před každým skokem. Fuj, ten tlumenej tupej náraz, vždycky když na něco dopadl! Byl tlustej a těžkej. Zavřely jsme za ním dveře, ale stejně někudy prolezl a skákal po nás znovu.

Ve chvíli, kdy jsme z pokoje vyšly, jsme už nebyly doma, ale v jedný budově toho prvního snu. Byla moderní a kovová, většina dveří byla prosklená a bohužel v nich byly taky otvory na větrání, který jsme museli ucpávat kapesníky, aby se pavouk neprotáhl (našel si vždycky cestu). Tak jsme se tam s pavoukem takhle honily skrz různý místnosti a já přemýšlela, že ho asi budu muset něčim rozmáčknout. Pak jsem si ale řekla, že ho možná půjde chytit do sklenice a vypustit ven. Našla jsem vázu a papír a už nevim jestli jsem ho chytla, protože tady v paměti narážim na chuchvalec bordelu a další, co si pamatuju, jsou snem vymyšlený scény ze seriálu On je žena xDD Áchjo... :D Ani je si už pořádně nepamatuju, ale odehrávaly se v tý samý budově. Taky vim, že jsem v ní potkala spolužáka O. a možná jsme o něčem mluvili. Dál mám okno, nebo spíš plno oken.


Poslední sen se odehrával v babiččině bývalým bytě. Byla jsem v koupelně a prohlížela si horní stoličky v zrcadle na dveřích. Byly divný. A větší, o hodně větší než v reálu. Byly by pěkný a vypadaly by zdravě, pokud by nebyly tak divně rozestavěný. Když jsem o ně přejela prstem, některý byly docela volný a koukala jim velká část kořenu. Zkusila jsem za jednu volnou zatáhnout - to jsem neměla dělat. Uvolnila se a já jí najednou držela v ruce. Neee... polil mě děs. Měla jsem v ruce celej svůj zub. Divný. Zkoumala jsem dál ten zbytek. Vypadalo to, jako by ty stoličky byly vytlačovaný novou řadou, co rostla nad nima. Třetí zuby? Mezitím na mě z kuchyně zavolal strýc, že by chtěl taky do koupelny. Jó, ještě chvilku, hned to bude *kouká si na zuby* xD V bytě byla mimochodem ještě teta, babi a otec.

Chtěla jsem už vyjít a říct o tom někomu, ale nemohla jsem najít ten vytáhlej zub. Asi čtyřikrát, když už jsem si myslela, že jsem ho našla, jsem zvedla jen bílej kapesník zmuchlanej do podobnýho tvaru. Pak jsem ho konečně našla, ale měl divnej protáhlej tvar a za chvíli vypadal průhledně a plastově. Bylo mi to divný... Za chvíli vypadal jak plastová tabulka znázorňující zakořenění zubů v dásni a když jsem jí otočila, byly na ní obrázky zubní hygieny a zvířátek. TOHLE mi ale v puse přece růst nemohlo, říkala jsem si xD Vyšla jsem do kuchyně a začala říkat babi a otcovi, že mám něco se zubama a že mi právě jeden vypadl. Babi mi nevěřila a říkala něco jako že to určitě nic není. Otec mi nejdřív taky nevěřil a tak jsem jim to teda chtěla ukázat.

Už nevim, co se stalo dál. A dostala jsem pocit, že po tomhle snu se buď ještě něco dělo, a nebo ten druhej sen byl vlastně třetí. Hahá, nevím.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Whatever your views are, don't make them a prison.