.

Školní kvíz; Kouzelník

15. července 2018 v 11:03 |  Snový deník
Z první poloviny noci si nic nepamatuju. Už jsem si myslela, že nic nebude. Z druhý si pamatuju dva sny.

První se odehrával ve vzduchu nad městem. Lítala jsem a skoro nikdy jsem nedosedla na zem, místo toho jsem sedávala na střechy, balkóny a věžičky. Možná jsem byla ze začátku ptákem. Sen byl zpočátku normálně barevnej, ale pak si ho pamatuju jen světle nahnědlej/sépiovej.

Nějakou část toho snu jsem strávila schováváním se před někým. Nějakej chlápek a ženská, před oběma jsem se schovávala z jinýho důvodu xD Důvody si nepamatuju. Dělo se hodně, už nevim nic.


Další část jako by už byla jinej sen, ale ve stejným prostředí. Doletěla jsem do okna nějaký budovy a vlezla dovnitř. Mamka přiletěla za mnou a sedly jsme si vedle sebe do lavice. Byla to třída na gymnáziu, kam jsem chodila, ale vypadalo to tam hodně jinak. Učitelé pořádali večerní kvízy pro veřejnost či co, tak jsem se tam šla na mamčino pozvání kouknout. Z mých bývalých učitelů tam byl J., L., a K., z učitelek T.

Kvíz vedl L., on podával otázky. J. a K. hlídali a T. myslim rozdávala papíry. Měla jsem při tom hnusný flashbacky ze školy xD Nevěděla jsem, jestli mě poznali, tak jsem se snažila dívat neutrálně a vypadat normálně (a moc se nemračit, jinak by mě poznali xD) Po kvízu se s nima v kruhu diskutovaly výsledky nebo co. Trochu jsem mluvila, abych nevypadala nápadně zticha (ve škole jsem byla zticha furt a to by mě poznali).

Seděla jsem vedle J., kterej se se mnou při přestávce začal bavit, takže mě asi poznal. Tak nic, co už, nemělo cenu to zamítat, když moje identita byla odhalena... xD Chtěl vědět, jak se mám a podobně. Usmíval se na mě a přišlo mi, že mě balí. To snad NE (jsem si řekla v hlavě xD). Tak jsem se od něj chtěla s židlí trochu poposunout, ať to pro něj nevypadá, že mu to oplácim. Při posouvání jsem se omylem dotkla rukou jeho paže (protože měl loket v tu chvíli ve vzduchu nad mojí rukou a já si toho všimla až na poslední chvíli xD). Musela jsem se hodně snažit, abych nijak nedávala najevo svůj vnitřní monolog v tu chvíli, kterej zněl asi nějak takhle: DOPRDELE TO SEM SE LEK WTF CO DĚLÁ S TOU RUKOU TEĎ TO BUDE VYPADAT JAK- NO DOBRÝ TYVOLE *nemůže dejchat* xD

Tak jsem se radši odšoupla ještě trochu dál a radši se soustředila na ostatní učitele kolem. S T. jsme prohodily pár slov, dokonce mě ze srandy zkusila vyzkoušet ze slovíček, jako za stara, tak jsem díky ní měla ještě horší flashbacky, díky xD L. byl přátelskej, ale ne tak moc jako J. xD J. pak nabídl, že mě domů doprovodí (jsem si celou dobu myslela, že to řekne, a připravovala výmluvu xD). Ale už nevim, co se dělo pak, pak si pamatuju už jen ten druhej sen.


Druhej sen se odehrával někde u nějakýho cirkusu či co. Možná to bylo kasíno. Byla jsem jen pozorovatel a neměla vlastní postavu, kterou bych ovládala. Zdálo se, že hlavní postavou snu je kouzelník/exorcista v dlouhým plášti. Měl dlouhý černý vlasy a možná pár prstenů. Do cirkusu/kasína si ho zavolal buclatej majitel podniku v sytě červeným pláštíku a se zrzavýma vlasama a knírem. Prý mu uvnitř straší a potřebuje toho ducha, nebo co to je, vyhnat. Pokaždý, když je uvnitř, na něj něco neviditelnýho útočí. Další postavou byla jeho mladá asistentka, měla světle hnědý vlasy a brýle. Nehrála v tom žádnou roli, jen asi stála opodál a moc jsem jí nevěnovala pozornost

Chlápek teda ukázal kouzelníkovi to místo, kde má největší problémy. Byl to vchod do jeho (mega)stanu, uvnitř připomínal stáje. Kouzelník se uvnitř zastavil a stál tam se zavřenýma očima nějakou chvíli, pak se najednou probudil a ukázal do tmavýho rohu. "Vidíte to?" zeptal se. Bucláček (můžu mu tak říkat jo? xD) se naklonil tím směrem a mžoural očima. Řekl, že to vidí, ale neviděl, ta věc byla o trochu dál a ze tmy se začla kutálet k němu. Kus ohořelýho dřeva v jehlanovým tvaru. Buclák před tim začal utíkat na místě a dupat kolem sebe, vyděšenej, a kouzelník ho za chvíli vytáhl zpátky ven. To dřevo zůstalo uvniř.

Kouzelník řekl, že asi ví, jak to vyhnat, ale buclák se musí namočit. Naštěstí kolem tekla velká umělá řeka (koryto bylo z betonu a bylo dost hluboký, v něm tekla úplně čistá a průzračná voda). Tekla pod nima a když to kouzelník u plotu nad řekou buclovi říkal, strčil ho přes plot dolů a bucla spadl a proud ho unášel pryč. Vypadalo to, že moc neumí plavat, tak kouzelník po chvíli taky skočil do vody a šel vyděšenýho buclu vytáhnout.

Na souši se promočenej bucla zeptal, jestli to pomohlo, ale kouzelník řekl, že ještě ne, teď musí udělat poslední věc. Vzal nějaký dřevo, zapálil ho a podal buclovi. Ať prý uvnitř ten oheň uhasí, kouřem zamává vzduchem a pak to dřevo hodí do toho temnýho kouta. Bucla šel a udělal to. Po chvíli ticha ze stanu nadšeně volal, že je to dobrý, nic na něj neútočí a že je to paráda, ať si zítra kouzelník přijde pro peníze. Asi chtěl ještě otestovat, že se nic nestane v noci.

Teď jsem přišla o diváckou pozici ve snu a najednou jsem byla v těle tý asistentky. Měla jsem krátký lucidní moment, kdy jsem si říkala "coo, proč jsem ona?!" ale pak jsem tohle povědomí zas ztratila, i když ne úplně. Pořád mi zůstalo, že "já" doopravdy nejsem ta holka a že jsem před chvílí byla pozorovatel. Ale sen asi chtěl, abych jí hrála, tak jsem jí hrála. (Ale ve stoprocentním lucidním stavu jsem nebyla, to bych hned asi odlítla a kašlala na scénář snu xD)

Trocha filozofování:
Že by se snu z nějakýho důvodu nepovedlo vymazat mi stoprocentně vzpomínky, když mě hodil do těla tý asistentky? Někdy mám pocit, že něco ve snech diktuje, kým mám být a co si mám pamatovat a co ne. Už párkrát jsem se při snu lucidně probudila a vypadla z role, kterou jsem v něm až do toho momentu hrála. To většinou pak skončilo tak, že jsem šla snový prostředí prozkoumávat, ale snu se to asi nelíbilo, protože se buď resetoval (a můj lucidní stav zmizel) nebo mi zabránil, abych něco dělala po svým - sen se sekl jako když zamrzne počítač a nemohla jsem nic dělat, jen nedobrovolně pomalu ztratit luciditu (páč v zastaveným snu se není jak zakotvit), a pak, když jsem o sobě zas nevěděla, sen pokračoval tak, jak původně měl. Jako by ve snu byl hlídač, co na mě, když se lucidně probudim a vykolejim, zařve CO DĚLÁŠ, MAZEJ ZPÁTKY :D (Ale párkrát mě nechal, ať jsem klidně vzhůru...) Možná je to nějaká část vědomí, co zná smysl snů a ví, co se přesně musí udělat, a já, další část vědomí, ho vyrušuju z práce?
Zajímavéé... Možná by se šlo nějak "domluvit" na tom, že mě nechá nějakou část noci lucidně se vzbudit a dělat si, co chci? xD Ale umim si představit, co by asi řeklo - "Mám plno práce, kalendář NARVANEJ, a ty chceš PLÝTVAT drahoceným časem na AMATÉRSKÝ LUCIDNÍ SNĚNÍ?! To tě mám nechat POLETOVAT po snový realitě a dělat KRAVINY, když tu mám HORU SCÉNÁŘŮ, který ještě musíme projít?!" xDD A já na to: *http://gph.is/22QZhil* xD Tohle už není filozofování... xD

Dobře, zpátky ke snu. Takže jsem byla ta asistentka a říkala si, co bych asi teď měla dělat, nemám její vzpomínky, takže nevim, co se chystala udělat, a zároveň nemám tolik vědomí, aby mě napadlo udělat něco "svýho". Asi chtěla jít domů. Tak jsem se rozešla pryč, ale kouzelník přišel ke mě a začal se se mnou o něčem bavit. Stál divně blízko, až mě nakonec "obejmul", tak jsem ho nechala a jen tak tam stála a dívala se mu přes rameno (nevěděla jsem, co bylo na programu! Kde je scénárista, sakra! xD) V dálce jsem viděla koně, jak letí do dáli. To byl asi ten duch, co strašil buclu, pomyslela jsem si a taky to zmínila kouzelníkovi. Pak jsme se asi rozloučili a já šla domů.

Teda, směrem do města, nevěděla jsem, kde ta holka bydlí a kam vlastně jdu. Jen jsem doufala, že někam dojdu. Kouzelník šel asi dvacet metrů za mnou a měla jsem pocit, že mě schválně pronásleduje. Chtěla jsem ho nějak ztratit. Město bylo zčásti pod zemí. Domy vypadaly jako kamenný kláštery, nádherně starobyle zdobený s vymalovanýma křížovýma stropama (když se šlo tunelem). Bylo to trochu jako bludiště. Když jsem procházela různými tunely s okýnkama i bez okýnek, zas jsem se trochu probrala a říkala si, že tak detailní architekturu jsem ve snu už dlouho neviděla. Šla jsem pořád dál, abych zůstala v roli, ale při tom jsem se koukala kolem, na zdi a podlahy a stropy a sledovala detaily zdí. Přemýšlela jsem nad tím, jak si to vůbec nemusím představovat a přece to kolem mě je, jako by to bylo opravdový. Navíc si nepamatuju, že bych kdy něco takovýho viděla v reálu na fotkách/videu. Prostě hrozně pěkný a živý.

Na nějaký balkonový části mě kouzelník dohnal, protože jsem si myslela, že jsem se mu ztratila, tak jsem si chtěla chvíli sednout na jednu z židlí (vypadalo to na restauraci). Tak stojím na schodech a koukám na židle a nahoře z rohu vyjde on... Sakra! xD Sedl si k jednomu stolu, já chtěla vypadnout, ale pozval mě na jídlo, tak jsem si sedla naproti němu. Začal mi povídat o tom, že má další případ. Asi s nim chtěl pomoct... Dál si nic nepamatuju, po chvíli jsem se vzbudila.

Možná se mi zdálo o kouzelníkovi, protože jsem si před spaním četla články o hypnóze. Ale jen tipuju.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Whatever your views are, don't make them a prison.